Holice 2007

Autor: Milan, OK2IMH <viz text >, Téma: Zajímavosti, Vydáno dne: 24. 08. 2007

Tak jsou opět prázdniny téměř u konce a s ním přichází setkání v Holicích. Protože jsem od přírody plachý člověk, hi, tak jsem se vydal v pátek, kdy tam ještě není moc lidí, na dalekou cestu. Nemusel jsem řídit !!, tak jsem si to chtěl náležitě užít. Leč až tak jednoduché to nebylo....

Už ve čtvrtek večer jsem tušil nějakou zradu. A ona přišla. Nevím, zda se hlásí druhá míza nebo první infarkt, ale do pátečního rána, cca 04:30 jsem prostě neusnul.. Tak se stalo, že v 8:30 mě vzbudil telefonem Petr (ULQ), s tím, že už jede pro mě a že mám stát v pozoru před domem. Na moji námitku, že jsem se ještě nevzbudil, reagoval s velkým podivem a vrčel cosi o tom, že i tak už má půl hodiny zpoždění.
No a co má být ?! Však nám nic neuteče! Pokud jsem příčinou zpoždění sám, bývám klidný, hi.
Přesto bylo třeba provést velmi rychlou exhumaci. Zvolil jsem metodu koupelna, vana a voda. Jenže tak rychle to taky nešlo. Tak jsem vylezl z vany v okamžiku, kdy před domem vrčeli dva. Petr a jeho auto. Což mě bylo srdečně jedno, protože jsem stejně ještě byl ve stavu klinické smrti podobné deliriu mixomatózního králíka...

První překvapení čekalo před domem. Petr přijel sám. Původně slibovaná společnost jistého potapěče a Pavla PMU se nekonala. Potapěč prý protrhnul skafandr, hi, a Pavel jel sám se synem. Tak jsme vyrazili ve dvou směrem na Holice.
Během cesty jsem postupně nabýval vědomí a tak mi Petr opatrně sdělil, že v Hranicích na Moravě na nás asi bude Pavel, PMU, i se synem čekat, abychom tedy nejeli sami. Ono víc hlav, víc keců, víc vymlácené prázdné slámy, hi. Tak se i stalo. Z Hranic jsme tedy jeli ve čtyřech. Cesta chvílemi evokovala představu, že jsme po teroristickém útoku. Aspoň naše cesty tak někdy vypadají...Ale náš řidič byl nesmírně statečný a s přehledem sobě vlastním nás vezl vstříc světlým zítřkům a Holicím.

První zastávka byla poblíž Moravské Třebové. Tam jsem, víceméně úspěšně, dokončil své probuzení kafem a dršťkovou polévkou. Hned bylo líp na světě.

Kousek před Holicemi jsme si zašli na oběd a tak v plné síle jsme dorazili na místo činu krátce po poledni. Oproti loňsku bylo docela hezky a, sice ne moc, sucho. Po vstupu do areálu jsme si prohlídli nejprve "bleší trh", potom jsme se šli podívat do "Kulturního domu". Ale letos , k mému velkému zklamání, se žádná specializovaná výstavka nekonala. Vždycky to byl pro mě jeden ze světlých bodů tohoto setkání, letos tedy nic..Škoda převeliká. Viktor to umí navíc i výborně podat a tak moje zklamání bylo značné....

Tak jsme šli do tělocvičny a vedlejší, poloprázdné, haly se podívat, co nám doma ještě chybí a co tu můžeme výhodně koupit. Moc jsme toho nenašli. Oproti minulosti mnohem méně lidí (léta jezdím jen v pátek, tak srovnávám tyto dny), i prodejců v hale bylo žalostně málo. Při druhém kole přes bleší trh jsem si znovu uvědomil, že nemusím řídit a tak jsem rychle sehnal Fandu, OK2FH, a zašli jsme na pivo. Moji kolegové se ukázali jako značně nepřející a tak mě intenzivně začali shánět, zrovna když jsme začínali druhý kousek. A protože pěšky je to z Holic do Příbora přece jenom daleko, musel jsem opustit stín pípy a vyrazit s nima na zpáteční cestu.

Takže závěrem : letošní Holice se celkem povedly, aspoň co se počasí týká. Nákupy byly téměř nulové, tady tedy bez bodu. Pár známých jsem tam potkal, cíl byl tedy splněn. Ale stejně se nemohu ubránit dojmu, že celkově účast HAMů letos byla slabší než v minulosti. Nevím, zda sobota tento dojem napraví nebo ne. Já už u toho nebudu...

Závěrem pár fotek. Dvakrát pohled na bleší trh, pohled na Oldu, OK2PIC s manželkou, který prodával na bleším trhu a skupinka z Tiché, Ostravy a odkudsi z Polska, která se zájmem prohlížela krátkovlnou anténu, umístěnou mezi halami,. Vzhledem k mému nepříliš bdělému stavu jsem toho víc vyfotit nestihl...Příště musím spánku věnovat víc času, hi...







Pohled na bleší trh








Jeden z prodejců, Olda, OK2PIC, s manželkou








Rozjímání nad anténou..








A ještě jednou bleší trh..