Sweden 2012, part 1 - Stockholm, Särna

Autor: Milan, OK2IMH <viz text >, Téma: Zajímavosti, Vydáno dne: 28. 07. 2012

Dovolená je třeba. To jsem si plně uvědomil po několika letech, kdy jsem ji hodně zanedbával. Takže polní den sem, polní den tam - relax je důležitější!
Proto jsem se synem vyrazil na sever, za krásnou přírodou a za zážitky na cestách. Pánská jízda, protože, když se řeklo "bez bab", tož bez bab :-) !

Cesta začala v pondělí ráno kolem třetí hodiny, vstát, posnídat a vyrazit na vlak do Prahy. Autem se mi teda vůbec nechtělo, mám řízení plné zuby za celý rok a vlakem jsem do Prahy nejel nejmíň 15 let...
Z hlavního nádraží jede přímá linka na Ruzyni, takže "čmeláka A319" jsme stihli v pohodě a bez stresu na silnicích. Těšil jsem se, že bude za kniplem nejmenovaný kapitán Rasťo, leč ten prý lítá kamsi jinam, tak jsme se museli spokojit s jiným pilotem. Ale asi taky už lítá nějakou chvíli, proto jsme ve Stockholmu byli načas :-).
Cesta z Arlandy (letiště) do centra byla velmi, velmi rychlá. Arlanda express jezdí 205km/h, je to ale natolik tichý a pohodlný vlak, že si toho zpočátku ani nevšimnete. Cena za jednu osobu ca 26 Eur nebo za dvě 28 Euro není nejmenší, ale pěšky by to bylo horší :-).
V centru jsme zaparkovali v hotelu hned u nádraží Stockholm central a vyrazili do města. Vzhledem k tomu, že jsem tam byl naposledy v dubnu, nedělalo mi problém ukázat synovi centrum a jeho blízké okolí. Ještě jsem nezapoměl, kde co je :-). Také jsme měli víc času a mohli pojezdit na lodi kolem centrálního ostrova, navštívit přilehlé ostrůvky a podívat se do muzeí.





Loď Vasa, pojmenovaná po vládnoucí dynastii...







Ještě jednou Vasa...


Jedna z nejzajímavějších návštěv byla ve "Vasa museet" - je tam vystavena loď, která se potopila v roce 1628 a v roce 1956 byla vyzvednuta ze dna Baltu. Celé se to tenkrát seběhlo tak, že již postavená loď byla na přání krále doplněna o další palubu s děly, což ale vedlo ke ztrátě stability a tak v silném větru se loď naklonila natolik, že se potopila nedlouho po svém vyplutí na moře. Díky tomu, že v Baltu je nepříznivé prostředí pro bakterie, které likvidují dřevo, loď vydržela těch více než 300let bez závažného poškození. Po vytažení se zhruba 30 let restaurovala, byla rozebrána na díly, vyčištěna a naimpregnována. Někdy počátkem 90-tých let potom byla umístěna do klimatizované budovy, kde je k vidění do dneška. V muzeu jsou průvodci, kteří zvládají mnoho jazyků. Já jsem si po letech vybral ruského mluvčího. Kupodivu jsem jazyk okupantů nezapoměl a tak jsem měl zasvěcený výklad spolu s osvěžením školních znalostí.
Procházky po parcích a následná návštěva královského paláce spojená s přehlídkou (výměnou) královské gardy patřila také k velmi zajímavým zážitkům. V gardě slouží i ženy, takže je to pohled nejen zajímavý, ale občas i hezký :-)!
Za 10 Euro je ke koupi jízdenka na loď na celý den, můžete pak jezdit z ostrůvku na ostrůvek a nebo se jen tak vozit, když už vás bolí nohy. Obojí jsme vyzkoušeli...





Touto lodí se povozíte kolem centrálního ostrova







Stráž královského paláce tvoří i ženy..


Na nábřeží jsme si dali lehkou svačinku (hot-dog za 30SEK) a ejhle - ve stánku prodával Srb... na obědě jsme zase potkali polskou servírku (ti Poláci jsou taky všude :-) )... prostě ani na severu nejste mezi cizáky :-)... Akorát teda ceny jsou tam poněkud jiné než tu. Ne nominálně, pizzu si dáte za 115 korun, ale těch jejich. Takže je to skoro třikrát tolik jak u nás. Prostě koruna jak koruna, jenom ten kurs tam dělá neplechu :D!
Tady je pár obrázků z centra města:




Výhled z okna hotelového pokoje - Kostel svaté Kláry...







Parlament...







Parlament v čelním pohledu...







Stockholm...







Stockholm...







Stockholm...







Stockholm...







David a Goliáš - Costa Fortuna ve srovnání s motorovým člunem...







Kotviště vyhlídkových lodí, v pozadí královský palác...







Stockholmské nábřeží...







Stockholm...







Stockholm...


Pozdě odpoledne druhý den jsme sedli do vlaku a vyrazili na 300km cestu za mým kamarádem Hans Erikem... Cesta vlakem byla velmi zajímavá, přeci jen ty jejich jezdí dost rychle a hlavně tiše, bez klepání kol apod. Vše je dokonale odhlučněno. Za svých 750SEK se ve dvou dostanete 300km dostanete tam, kam potřebujete...
Tak se stalo a kamarád nás vyzvedl ve městě Mora.
Po přespání jsme hned další den vyrazili do města Särna, které leží u hranic s Norskem a kde se poblíž nachází nejvyšší švédský vodopád. Jeho výška je 93 metrů. Příchod k němu je přes národní park, takže zážitků mnoho, příroda je tam fakt moc krásná.
zajímavostí jsou dřevěné chatky, které jsou k dispozici všem v případě nepřízně počasí. prostě vejdete dovnitř, můžete si zatopit, je-li zima. Jen po sobě uklidíte a jdete dál. Takové chatky jsou někdy i třeba co 10km, takže třeba v zimě to může mnohým velmi pomoci. u dveří bývá malá pokladnička, kam příchozí dají nějaké drobáky správcům na údržbu. U nás by to dlouho nevydrželo, tam jsou lidi v tomto směru pořád ještě v pořádku. Asi to bude i tím, že zima je tam fakt krutá a lidská soudržnost je tam tím pádem větší, než tady...





Nejvyšší švédský vodopád...







Procházka lesem...







Kostel s přilehlým hřbitovem, Särna...


K večeři jsme tam měli uzeného pstruha, kterého chytil a vyudil soused mého kamaráda Hans. Lososovité ryby, zvláště takto dobře připravené, můžu v jakémkoliv množství. My jsme se mu odměnili zase zážitkem s českou slivovicí, kterou si moc pochvaloval. Půl litru zmizelo velmi rychle, však jsme na něj byli čtyři, hi!
Prostě družba, jak má být, hi, hi...
V dalším článečku potom poodhalím naše kulturní vyžití ve Skattungbynu a nezapomenutelný koncert místní revivalové skupiny P-Floyd...
Prostě nejen vysíláním živ je radioamatér...