phpRS
Dnešní datum: 18. 01. 2020  Hlavní stránka         Seznam rubrik         Download         Weblinks  
NOVINKY
29.01.2017: Tři Studně 2017
Pravidelný seminář EME a mikrovlnné techniky se koná opět na tradičním místě na Třech Studnách ve dnech 24. - 26. března 2017. Návrh programu najdete na stránkách VHF klubu zde.

13.06.2015: Přípravy na sítě 5G vrcholí
Objevil jsem v časopise DPS zmínku o technologii pro sítě 5. generace. Jedním z pásem má být i 76GHz pásmo. Výkon "TX hlavy" 25dbm (316mW!) slibuje zvýšení výkonu (budou (jsou) nové součástky!) i pro nás, amatéry. Ve spolupráci s Nokií už je vyvinuté i SDR pro toto pásmo. Ovšem ceny celé technologie jsou pro běžného člověka nedosažitelné. Více najdete na stránkách National Instruments zde.

17.02.2015: Tři Studně 2015
Pravidelný seminář EME a mikrovlnné techniky se koná opět na tradičním místě na Třech Studnách ve dnech 17. - 19. dubna 2015. Návrh programu najdete na stránkách VHF klubu zde.


Webmaster
Milan, OK2IMH
mujsuffix@ok2imh.com

Než mi napíšete, uvědomte si, prosím, co je suffix volacího znaku :-)

Komentáře jsou zablokovány pro velký výskyt spamu.



Zajímavosti

* Sweden 2008

Vydáno dne 01. 08. 2008 (5192 přečtení)

Léto a s ním doba dovolených je tady. Již více než tři roky mě přemlouval švédský kolega, ať se za ním přijedu s rodinkou podívat.
Tak jsme tam tedy letos vyrazili.
Jak tam bylo ?
Jsou tam i radioamatéři ??

Cesta podle výpočtu navigace přímo děsila - 1800 km jedna cesta. Ale co, kdo se bojí, nesmí do lesa.
V úterý ráno kolem 5-té jsme vyrazili směrem na Wroclaw a dál na SRN, Cottbus. Potom kolem Berlína do Rostocku. Tady jsme se nalodili na trajekt a vyrazili směrem do dánského Gedseru. Vzhledem k tomu, že jsem si absolutně nedělal starosti s nějakými cestovními časy a i přestávky jsem si dělal podle momentální situace, dojeli jsme do přístavu trajektu poměrně brzy (cca kolem 14:30) a museli čekat na loď, která bude mít místo a vezme nás, protože jsme neměli rezervaci. Takže jsme si počkali do 17 hodiny a pak vyrazili přes moře.







V dáli mizí přístav v Rostocku.....

Další cesta vedla směrem na Kodaň a kolem ní potom do nového tunelu a přes most do Švédska. Tunel vede nejdříve pod mořem a ústí na uměle vystavěném ostrově. Odtud cesta pokračuje jako most. Na konci je už Malmö a mýtnice, kde za tuto zkratku dáte 36 Euro a jedete dál.
Protože se ale už stmívalo (a měli jsme ujeto cca 1000km), začali jsme hledat ubytování. Nejprve v motelu u cesty, tam ale bylo obsazeno. Tak jsme dojeli do města Landskrona a tam (sice až na podruhé, ale přece) sehnali střechu, sprchu a snídani..

Ráno kolem 7-mé jsme posnídali u nefalšovaného "švédského stolu" a krátce před 8-mou se vydali dál na sever na 61-ní rovnoběžku. Nejprve po dálnici do Jönköpingu a pak dál po cestě č 26 na Mariestad, Filipstad, Moru až do Orsy.
Obrovským překvapením byla pro mě pohoda na značně předimenzovaných švédských silnicích a především chování ostatních řidičů. Žádné "prasácké" předjíždění, ve městech vám dají přednost, i když ji nemáte (ale jinak byste museli třeba hodně dlouho čekat), prostě gentlemanské chování, jaké ve střední Evropě není zvykem (bohužel). Policejní radary jen na opravdu nebezpečných místech (křižovatky, přechody pro chodce), jinak i přes obec většinou povolena rychlost 70 km/h. Byl to balzám na nervy a skoro jsem se musel štípat do ruky, abych se ubezpečil, že nespím a opravdu to tady tak funguje...
V Orse (Orsa se čte jako Urša) mě už zastihnul telefonát mého kolegy, který zjišťoval, kdeže už jsme.

Do cíle nám zbývalo posledních cca 16 km a tak jsme za chvilku byli v cíli, ve vesnici Skattungbyn.






Skattungbyn...

Po přivítání s Hans Erikem jsme se odebrali do domku, který byl pro příští dny naším domovem.
První pokyn zněl - "za půl hodiny Tě vyzvednu a jedem do Orsy na lidovou slavnost.."
Kolem vesnice vede trať a ta je používána už jen 4 x do roka a my jsme zrovna přijeli v jeden tento termín.
Jak Hans Erik pravil, tak se i stalo..U trati čekala skoro celá vesnice, někteří přijeli autem, jiní na kole (žádné z nich nebylo uzamčené !). Po chvíli přijel vlak a jeli jsme za velkého jásotu a zpěvu lidových a country písní (za doprovodu banja a snad 15-ti ukulele) na již zmíněnou slavnost. Na cestu jsme se posilovali finským pivem Lapin Kulta, abychom měli tu správnou provozní teplotu.
Po příjezdu do města to vypuklo...Snad na každém rohu stáli muzikanti a hráli jak o život. Jazz, country, indiánské melodie...No paráda..






Jedna z kapel....








Další.....








A zase jedni muzikanti....

Dokonce si i syn zahrál na ulici a mít klobouk, asi by i nějakou tu švédskou korunu vydělal, hi..






Syn spustil své oblíbené "Piráty z Karibiku", pak přidal i J.S. Bacha...

Postupně jsme se proplétali davy lidí a doplňovali tekutiny, protože (přestože byl večer) bylo stále tepleji, hi..
Vzhledem k zeměpisné poloze je tam světlo strašně dlouho a vpodstatě v tuto dobu slunce ani nezapadne a celou noc je příšeří, dokonce větší než u nás za jasné úplňkové noci.







Hans Erik a naše rodinka...

Tak se přiblížilo 22:30 a s ním odjezd vlaku zpět..Protože jel mimo jakýkoliv jízdní řád, vyjeli jsme o cca 20 minut později, ale nikomu to nevadilo. Samozřejmě hudební doprovod ve vlaku byl i nyní.. Nálada víc než dobrá, nikdo nebyl opitý, jen tu byla tlupa veselých lidí..
Protože jsme cosi vypili, nemohli jsme od vlaku jet zpátky k domu autem (asi 2,5 km). Abychom to tedy měli lehčí, nechal Hans Erik zastavit vlak mezi poli a vyrazili jsme proti kopci, který byl u trati a vedl přímo k našemu obydlí. Přes několikero elektrických ohradníků jsme šťastně dorazili k domečku a vzhledem k mým zásobám českého piva jsme pokračovali do cca půl druhé ráno v debatě na všemožná témata. Anglicky se tam domluvíte se všemi, takže jsme zvolili tento jazyk jako hlavní, hi..
Po chvíli dorazil k nám k domku i jeden človíček, o kterém jsem sice už věděl, ale zatím ho neviděl. Přišel Per Olov Olsson, jinak SM4JJW..Ten mi vylíčil svůj údiv, když ten den viděl na mapě APRS ve své vesnici jakousi OK stanici, která dokonce stála cca 50 m od jeho domu. Moc tomu nechtěl věřit, ale pak mu nic jiného nezbylo, hi...Takže jsem tam měl už dalšího kamaráda, stejně postiženého, hi..
Akci jsme ukončili nikoliv pro nedostatek pití, ale někteří museli ráno do práce a tak se nedalo nic jiného udělat. První večer tak byl za námi a další před námi..

Další dny jsme se věnovali poznávání okolí. Snad jsme to i udělali důkladně, protože tachometr mi na konci pobytu ukazoval cca o 500 km víc..Můj kolega nám ukázal i okolí vesnice, lesní "letní osady", kam zdejší obyvatelé na léto hnali krávy, aby spásly trávu na loukách a pasekách a u domu ve vesnici jim zůstala ta, kterou si pak usušili a schovali na zimu. Jeden z takových osadních domků ukazuje následující fotka..






Jeden z osadních domků..

Další zajímavostí toho kraje byl "Björnpark", čili speciální ZOO s mědvědy. Byli tam ale i vlci, rys, tygři. Na konci celé procházky parkem byla znázorněna epizoda z jedné pohádky...






O kterou pohádku se jedná ??

Protože kraj býval v minulosti docela chudý a v zimě bylo světlo velmi krátkou dobu (kolem vánoc mají slunce jenom cca 6 hodin denně), tak místní vyráběli ze dřeva hračky, hlavně koníky, které pak velmi úspěšně prodávali po celém Švédsku. Jeden takový koník stál u jednoho z obchodů (koupili jsme si jednoho domů, už nám zdobí poličku, hi). Uvnitř byli k dispozici v mnoha různých velikostech od cca 2 cm do zhruba jednoho metru.






Koník..

Jeden z dalších dnů jsme strávili v Moře (Mora se čte jako Mura), městě cca 30 km od našeho přechodného bydliště. Tady jsme narazili na víkendové závody motorových člunů na místním jezeře. To bylo velmi zajímavé, protože jsem ty pekelné stroje viděl poprvé na vlastní oči. Jezdilo to kolem 180 km/h a byl to docela "nářez", i pro uši..






Jeden ze člunů v plné rychlosti....








Pohled na jezero v Moře....

Jinak bych málem zapoměl na jeden z hlavních zážitků..Chtěl jsem na sever mimo jiné i proto, že "opékání se" na slunci v Chorvatsku se mi velmi příčí a tak jsem chtěl trochu do "chladna". Jenže celou dobu našeho pobytu jsme měli mezi 28 a 32 stupni. Naštěstí bylo kolem hodně jezer, kde se dalo hezky koupat. Hlavně voda v jezeře nebyla hnusně slaná, ale sladká a hlavně pitná..Takže jsme si užili i opalování a koupání. Jenom večer, když teplota jednou klesala na 19 °C, už nám začínalo být zima..
V sobotu večer jsme byli pozváni na večeři k mému kolegovi Hans Erikovi domů. Je m.j. i myslivcem a tak samozřejmě se i ta večeře odbývala v tomto duchu. Začalo to losím srdcem, které je tam velkou vzácností (dostane ho jen lovec, který losa skolil) a které se po vyuzení nabízí jen pro opravdu slavnostní příležitosti. Hlavní chod byl steaky na grilu, potom zákusek, zmrzlina (na kila, hi) a než jsme to všechno snědli a vypili, byly tři hodiny ráno...Opravdu nádherná akce, kamarád se opravdu vytáhl (a jeho paní samozřejmě taky)..
V neděli vpodvečer jsem se spolu s Per Olovem podíval do klubové stanice v Moře. Její volací znak je SK4KO a nachází se ve sklepní části domu na okraji Mory. Na KV tam mají Loop a dipol na 80m, 6-tiprvkový třípásmový beam ve 20 metrech pak na horní pásma. Na VKV tak jsou další antény. M.j. tam mají I-gate pro APRS a link pro Echolink. Poměrně malý klub, ale bylo vidět, že jsou aktivní a opravdu tím naším koníčkem žijí..






V klubu SK4KO byli OK2IMH a SM4JJW..








I-gate a link pro Echolink.

Dokonce jsme v klubu potkali i SM3MOS, který tu byl na dovolené a tak jsme se na závěr naší návštěvy vyfotili i s ním před radioklubem..






OK2IMH, SM4JJW a SM3MOS..

Další dny jsme dál objevovali okolí Skattungbynu a prokládali to koupáním a plážovým volejbalem, protože jinak by se to horko nedalo vydržet, hi.. Prostě jsme si to naplno užívali.
Po týdnu jsme se začali chystat domů, proběhla rozlučková večeře s rodinou mého kamaráda a kolegy Hanse Erika a pak už jen šup do auta a směr jih do Dánska..Zpáteční cestu jsme zvolili přes moře i ze Švédska do Dánska. Po příjezdu do dánského Helsingborgu jsme si prohlédli i hrad Kronborg, který je velmi dobře znám jako inspirace Shakespeara pro jeho hru o Hamletovi..






Inspirace Hamleta.

Poté už jenom cca 2 hodin po dánských dálnicích, nalodit podruhé a do Rostocku . Po přejezdu do SRN jsme se ubytovali a přespali poblíž města Güttrow. Ráno jsme pak pokračovali přes Polsko domů. Že jsme v Polsku jsme poznali okamžitě po přejezdu hranic. Tak šílené cesty mají v Evropě snad opravdu jenom oni. A bezohledné kamioňáky taky. Prostě pro mě to bylo probuzení pořádnou ranou do nosu. Z auta před námi sypal povedený synáček za jízdy skořápky buráků přímo na cestu...Velmi rychle jsme pochopil, že jsem opět ve středoevropské džungli..(to jsem viděl i v Dánsku při cestě do Švédska, kdy jediný, kdo předjížděl kolonu jedoucí povolenou rychlostí, byl Superb se slovenskou značkou začínající SN.. a který vezl lehce osmahlé pasažéry, na zpáteční cestě u Rostocku potom stříbrná Octavie značky 3H4 se chovala podobně. Pak se všichni strašně divíme, že nás někteří v západní Evropě mají za nevychovaná prasata. Můžeme si za to sami ! )
No, naštěstí jsem už cosi odjezdil a tak mě to nerozhodilo a domů jsme dojeli včas a hlavně v pořádku..
Jedna z našich nejkrásnějších dovolených skončila...


PS : Jo a s tou vzdáleností jsem kecal, bylo to jenom 1793 km jedna cesta....

[Akt. známka: 1,80 / Počet hlasů: 5] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Milan, OK2IMH | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.