phpRS
Dnešní datum: 18. 09. 2020  Hlavní stránka         Seznam rubrik         Download         Weblinks  
NOVINKY
29.01.2017: Tři Studně 2017
Pravidelný seminář EME a mikrovlnné techniky se koná opět na tradičním místě na Třech Studnách ve dnech 24. - 26. března 2017. Návrh programu najdete na stránkách VHF klubu zde.

13.06.2015: Přípravy na sítě 5G vrcholí
Objevil jsem v časopise DPS zmínku o technologii pro sítě 5. generace. Jedním z pásem má být i 76GHz pásmo. Výkon "TX hlavy" 25dbm (316mW!) slibuje zvýšení výkonu (budou (jsou) nové součástky!) i pro nás, amatéry. Ve spolupráci s Nokií už je vyvinuté i SDR pro toto pásmo. Ovšem ceny celé technologie jsou pro běžného člověka nedosažitelné. Více najdete na stránkách National Instruments zde.

17.02.2015: Tři Studně 2015
Pravidelný seminář EME a mikrovlnné techniky se koná opět na tradičním místě na Třech Studnách ve dnech 17. - 19. dubna 2015. Návrh programu najdete na stránkách VHF klubu zde.


Webmaster
Milan, OK2IMH
mujsuffix@ok2imh.com

Než mi napíšete, uvědomte si, prosím, co je suffix volacího znaku :-)

Komentáře jsou zablokovány pro velký výskyt spamu.



Zajímavosti

* Sweden 2012, part 2 - Skattungbyn, Orsa, kapela P-Floyd

Vydáno dne 28. 07. 2012 (4542 přečtení)

Tak tady najdete druhý díl o našem putování po severu Evropy...
Po návštěvě Stockholmu a Särny jsme zakotvili ve Skattungbynu, kde bydlí můj kamarád Hans Erik. Malinká vesnice, kolem spousta lesů a jezer.


Hans Erik zajistil lístky na dva koncerty. Ten první byl poblíž Rättviku v Dalhalle. Je to vpodstatě bývalý vápencový lom, na jeho dně je jezero a uprostřed toho jezera je pódium. Mezi ním a hledištěm je vodní kanál, takže účinkující jsou "chráněni" vodním příkopem, hi.
V Dalhalle vystupoval John Fogerty, pro mě donedávna téměř neznámý zpěvák, ovšem jen do okamžiku, než začal zpívat. Znal jsem toho hodně, jen jsem nevěděl, že je to on, hi... Koncert trval přes dvě hodiny a protože se ve Švédsku dnešních dní vpodstatě nesetmí, bylo celou dobu docela světlo. Pódium ale bylo překryto velkou střechou, která vytvářela stín a tak světelné efekty bylo vidět...
Sám Fogerty byl překvapen místem svého účinkování a dokonce vyzval diváky k překonání vodního příkopu s tím, že pak zahraje jakékoliv hudební přání, včetně Justina Biebera, hi, hi... Ale nikdo se nenechal přemluvit, tak hrál jen své písně, hi...





Pohled na Dalhallu přes iPhona...


Hned další den byl koncert revivalové skupiny P-Floyd. Kapela vystupuje asi 10x do roka, její členové normálně pracují. Tentokrát vystupovala poblíž Falunu v malé osadě Skog (= les), kde jsou snad jen tři domy, hi... Jenže tam bydlí kapelník Jan Stumsner a v jeho stodole se koncert konal. Právě tady totiž před cca 17-ti lety začínali zkoušet a tak z jakési nostalgie pořádají každý rok koncert pro 900 ! lidí ve stodole. Zážitek to tedy rozhodně byl!
Celá akce začala přeletem akrobatického letadla, které předvedlo pár krásných figur na podvečerní obloze, poté se otevřela vrata stodoly a začal hlavní program.
Koncert měl dvě části po 1,5 hodině s jednou přestávkou. Jak už název říká, jedná se o revivalovou skupinu, která hraje skladby Pink Floyd. A hraje je zatraceně dobře.
Povedlo se mi volbou vhodné taktiky, hi, dostat do první řady diváků a tak jsem se mohl vyřádit s fotografováním. Takže jsem měl dvojitý zážitek, hi, hi...
Koncert neměl chybu, kapela hrála velmi dobře a diváci byli docela ohleduplní. Jen někteří s pivem v ruce ohrožovali ostatní a moji techniku, ale ubránil jsem se, hi... Protože jsem tam měl zrcadlovku s teleobjektivem (ostatní fotili především mobily, hi), vyslechl jsem mnohokrát otázku, zda jsem od novin, hi...
Nevím, zda je moje odpověď "No" potěšila nebo zklamala, jisté je, že kapelníka zaslané fotky potěšily a tak mám radost i z toho... Po koncertě jsme dorazili zpátky do vesnice krátce po druhé hodině ranní. Než jsem spáchal hygienu a prohlédl aspoň náhledy fotek, byly tři ráno a právě svítalo...Rychle jsem zalezl pod peřinu, abych se aspoň trochu vyspal, hi...





Před stodolou....







Basák byl velmi dobrý...







Zpěvák Hans Lundin....







Sólová kytara, kapelník Jan Stumsner....







Tady je vidět, že to bylo fakt ve stodole...







Chór....







Saxofonista sklízel oprávněně velké ovace...







Basista byl vděčný objekt, stál totiž přede mnou, hi...


Další dny jsme potom trávili chozením do lesa, na ryby a dokonce i jednou do kostela. teda ne že bych byl aktivní věřící, ale přeci jen do protestantského kostela mě to lákalo. Navíc tam byl zrovna koncert čtyř hudebníků, tak jsme spojili návštěvu s kulturním zážitkem. Vidět lidi tančit v kostele waltz mezi lavicemi ovšem překvapilo jako hrom, a to dokonce i některé místní, hi...
Poblíž vesnice je 15km dlouhé jezero s čistou pitnou vodou. Nádhera už od podívání...




Jezero Skattungen....







V noci byla tma, jen když bylo zataženo....







Typický švéský domek na vesnici....







V lese...







Déšť ovečkám a kozám vůbec nevadil...







Bača, hi... Lama se totiž nebojí vlka a obecně nemá ráda psovité šelmy, tak ovce chrání...







Plavat mezi lekníny je docela zážitek...







Let's dance...


V lese bylo nádherně, na zemi mechy a spousta lišejníků, že až bylo skoro strach na ně šlápnout, jak to bylo hezké. Měli jsme možnost být v lese každý den, dokonce i losy jsme viděli. Na vzdálenost 8-mi metrů je to zážitek.
Kolega také trénoval svého nového psa, tak jsme měli možnost vidět, že i do švédské vesnice dorazil pokrok, hi... Pes dostane na krk obojek s GPS přijímačem a lovec má možnost psa "vidět" až dva kilometry od svého stanoviště. Pes musí losa vystopovat a zabránit mu v dalším útěku do doby, než dorazí lovec. Psi se na to trénují, i když největší část tohoto umění mají danou geneticky...





Billy, švédský lovecký pes...


Zážitků bylo moc a moc a ani do dneška nemám ještě zpracované všechny fotky, bylo jich totiž 972!
Ale jsem velmi rád, že jsem tu cestu podnikl, ten klid, krásná příroda a místa bez signálu mobilu jsou k nezaplacení, hi...

Poslední naší akcí byla návštěva města Orsa, kde se konají pravidelné slavnosti, po Midsommeru ještě čtyřikrát, čtyři týdny po sobě, vždy ve středu...
Přijede historický vlak a jede se... Ve vlaku se zpívá, hraje na všechno, co si tam lidi přinesou (a hlavně unesou, hi), nejčastěji kytary, ukulele, banja...
Vlastní slavnost je vlastně velký jamováním hudebníků. Stoupnou si někam na ulici a začnou hrát. Lidi se zastaví a pokud se jim to líbí, zatleskají, písknou apod... Také hudebníci se vpodstatě pořád pohybují po městě. Jedna skupina hraje, druhá jde okolo a prostě se přidá. Zahrají si třeba 15 - 20 minut a zase jdou dál. Nebo se před zavřený obchod postaví parta 12 žen, které zpívají (např. ABBU). Nebo jde paní po ulici s malým batůžkem, zastaví se, vytáhne z něj příčnou flétnu, přidá se k hudebníkům na ulici a hraje...
Viděl jsem i "taneční skupinu" důchodců z nějakého domova seniorů. Prostě si pustí muziku, samozřejmě rokenrol to zrovna není, a tančí, co jim stáří a zdravotní stav dovolí. Lidi kolem je povzbuzují a zatleskají jim. V tomto ohledu si myslím, že my tady ve středu Evropy máme hodně co dohánět...




Historický vlak....







Paní s basou...







Šoumeni....







Pěvecký sbor, ten chlapík vlevo se jen nechal s nima vyfotit, hi....







Vlevo přišli kytaristi, postavili se a přidali se ke kapele, která tam již chvíli hrála....







Ani ve 22:30 není venku tma....



Lidová slavnost byla poslední akcí naší dovolené se synem, další den sbalit kufry, vlakem na Arlandu a zpátky do Banánistánu, nazývaného Česká republika...

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Milan, OK2IMH | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.