phpRS
Dnešní datum: 17. 11. 2019  Hlavní stránka         Seznam rubrik         Download         Weblinks  
NOVINKY
29.01.2017: Tři Studně 2017
Pravidelný seminář EME a mikrovlnné techniky se koná opět na tradičním místě na Třech Studnách ve dnech 24. - 26. března 2017. Návrh programu najdete na stránkách VHF klubu zde.

13.06.2015: Přípravy na sítě 5G vrcholí
Objevil jsem v časopise DPS zmínku o technologii pro sítě 5. generace. Jedním z pásem má být i 76GHz pásmo. Výkon "TX hlavy" 25dbm (316mW!) slibuje zvýšení výkonu (budou (jsou) nové součástky!) i pro nás, amatéry. Ve spolupráci s Nokií už je vyvinuté i SDR pro toto pásmo. Ovšem ceny celé technologie jsou pro běžného člověka nedosažitelné. Více najdete na stránkách National Instruments zde.

17.02.2015: Tři Studně 2015
Pravidelný seminář EME a mikrovlnné techniky se koná opět na tradičním místě na Třech Studnách ve dnech 17. - 19. dubna 2015. Návrh programu najdete na stránkách VHF klubu zde.


Webmaster
Milan, OK2IMH
mujsuffix@ok2imh.com

Než mi napíšete, uvědomte si, prosím, co je suffix volacího znaku :-)

Komentáře jsou zablokovány pro velký výskyt spamu.



Zajímavosti

* Jak jsem objevoval Ameriku - VII

Vydáno dne 04. 10. 2019 (69 přečtení)

Předposlední díl miniseriálu věnuji městu San Francisco. Dorazili jsme tam v sobotu ráno, cestou po Bay Bridge, tedy mostu přes zátoku. Za přejezd se platí malý poplatek, ale jen jedním směrem. Cesta proběhla opět bez navigace, šetřil jsem si data na později, až budou fakt potřeba. Systém značení ulic a denní světlo vykonaly své - bez problémů jsme dorazili k hotelu San Remo, který patří k nejstarším italským hotelům a restauracím ve městě. Poloha hotelu je přímo strategická - je kousek (přes dvě ulice) od známé Lombard street (viz další krátký článeček o tom, zda je vše na světě náhoda), 15 minut pěšky od nábřeží, asi 2 hod pěšky od Golden Gate Bridge, o tři ulice od známé tramvajové dráhy, čínská čtvrť tak do půl hodinky dosažitelná pěšky...

Cesta příjemná a rychlá. Město ale až tak skvěle nepůsobilo...

Přivítalo nás docela nepříjemným smradem. Všude po ulicích byla cítit moč, což mě, mírně řečeno, trochu šokovalo. Kolem nás se pohybovalo opravdu hodně bezdomovců, někteří měli jen svůj polštář pod paží a brouzdali městem, jiní dospávali v bočním vchodu honosné budovy nějaké organizace. Nebyly to hezké pohledy. Check-in opět nebyl tak brzy možný, proto zaparkovat a pěšky (15 minut) k nábřeží kolem Pier 33. Parkování se posléze ukázalo jako docela drahá záležitost - za tři hodiny jsem platil 36USD, tzn. téměř 900CZK! Později jsme měli platbu parkoviště přes hotel, to bylo podstatně levnější, 20USD/24hod.
Pochodili jsme po nábřeží a byli se i podívat, odkud v neděli ráno pojedeme na Alcatraz a Angel Island. Byly tam všude velké cedule, že další termín pro cestu na Alcatraz je až na pondělí, víkend byl beznadějně vyprodaný. Kdo je připraven, není překvapen. Já jsem lístky objednal asi 2 měsíce předem, takže jsme se nemuseli bát o místo na lodi. Na nábřeží bylo vidět jedince, kteří prodávali "placky" s hesly proti prezidentu Trumpovi - Dump Trump nebo Sesadit-odsoudit-uvěznit a mnohá další. Prostě svoboda slova v praxi...

Odpoledne jsme dovezli věci na hotel a do "našeho" pokojíčku. Schválně píšu zdrobnělinu, protože byl fakt jak pro panenky, hi. Jen jedna dvojpostel, menší skříň, jedna samostatná postel a to bylo všecho. Umyvadlo, a sprcha a toalety na chodbě. Dvě noci se to dalo vydržet. Všechno jinak čisté, žádný problém nebyl. Docela legrace bylo, když jsem si na hotelovém počítači (čekal jsem u recepce, až noví hosté provedou check-in, abych mohl požádat o kyblík ledu, hi) chtěl počíst na webu KKW, resp. jeho diskusní fórum. Počítač se blokl a napsal mi, že mám požádat o povolení rodiče, hi. Název fóra "darkside.cz" evidentně neprošel filtrem, znělo to moc podezřele. Na mém notebooku mi to ale potom v pohodě šlo.
Oproti předchozím našim destinacím bylo v San Franciscu docela zima, kolem 20°C, což nám po horkých dnech v pouštích a polopouštích připadlo jako velmi málo. Ale zase jsme se tolik nepotili, hi... Nachodili jsme po městě opravdu hodně, manželka má takové ty "chytré" hodinky - ty jí spočítaly za první den 31.500kroků, hi. Tedy už slušné pochodové cvičení.

Autem se nedalo, parkování by byl fakt problém (drahý problém), městskou dopravu jsme tady ještě nezkoušeli. To, co nás zajímalo, bylo v pěším dosahu. Viděli jsme čínskou čtvť, dokonce městem ten den projížděla nějaká vojenská kolona, veteráni to byli. Policisté zablokovali křižovatky jen pro ten konvoj a asi tak 20 minut jezdila jen vojenská auta.

Docela jsem se těšil na již zmíněnou tramvaj, která je do kopce tažena na laně, vedeném uprostřed mezi kolejemi. Leč večer na točně v dolní části ulice nestál žádný vůz. Tak jsem se zeptal nějakých pracovníků, kteří tam cosi čistili, jestli bude druhý den ráno v provozu. Odpověď mě zklamala, do 23.9.2019 byla tramvaj mimo provoz. To už jsme ale byli my zase doma... Takže smůla.

V neděli ráno jsme šli na Pier 33, odkud odjížděla loď na Alcatraz a Angel Island. Ukázal jsem QR rezervační kód v mobilu, ukázal pas a dostali jsme na ruku zelený náramek, abychom byli odlišeni od jiných, kteří třeba jeli jen na Alcatraz a nikam dál (zpátky do SF pochopitelně ano, hi). V 9:30 jsme tedy vyrazili na Alcatraz. Necelá půlhodinka cesty a byli jsme tam. Nejprve nás přivítal nějaký důchodce, dobrovolník, který pomáhal s organizováním turistů na ostrůvku s věznicí. Pak se šlo volně do hlavní věznice a na vyhlídky. Vzpomínali jsme na film Skála, který byl natáčen na Alcatrazu... Vypadá to tam pořád stejně...hnusně. Dnes je to jen turistická atrakce, naposledy v 60-tých letech to sloužilo jako vojenské vězení. Dříve, v letech 30-tých to bylo normální vězení, kde byl trávil nedobrovolně svůj čas třeba i Alphonse Capone, známý darebák.
Prošli jsme si vězeňské cely a hlavní budovu, zakoupili magnetky domů do kuchyně (na ledničku, hi) a prošli si celý ostrov. Na vodojemu byly zbytky nápisů, kterými Indiáni chtěli upozornit v 70-tých letech na svoji diskriminaci. Bylo to skoro nejvyšší místo na ostrově a tedy velmi dobře viditelné, to znamená ideální pro podobná sdělení.
V administrativní budově byla i centrální dohledová místnost a v ní dokonce i krátkovlnná vysílačka, Heathkit to byl, přepnutý na pásmo 14MHz. Jestli opravdu komunikovali na 20-ti metrovém pásmu nebo je to jen fake pro turisty v současné době netuším. Jinak celá technika bylo elektrické světlo a telefony. Nějak extra to zabezpečovat nemuseli, utéci se téměř nedalo. Voda studená a silné proudy, takže velmi nebezpečné a riskantní i pro protřelé zločince. Snad kromě tří, kteří nebyli nikdy nalezeni, se všichni ostatní, kteří se pokusili o útěk, utopili nebo byli chyceni.

Po prohlídce vězení jsme asi tak v poledne odjeli lodí na Angel Island - ostrov, který sloužil jako detenční stanoviště pro imigranty, převážně z Číny a Japonska. Moc vlídně tam s nimi nezacházeli, rodiny byly rozdělené, karanténa trvala několik měsíců ve velmi skromných podmínkách, navíc za vysokým plotem. Zase jedna ukázka toho, že ta jejich demokracie má či měla jasně dané hranice... Po prohlídce ostrova z malého vláčku jsme se v odpoledních hodinách vrátili zpátky do města. Po zastávce na jídlo jsme vyzvedli věci na pokoji a šli se podívat na západ slunce u Golden Gate Bridge. Bylo to na mapě kousíček, ve skutečnosti na více jak dvě hodiny pěšky. No až k mostu jsme nedošli, chtěl jsem fotit most v záři zapadajícího slunce a to, naštěstí, docela pěkně vyšlo. Nemuselo se kvůli tomu až za most, zůstali jsme na pláži kousek před ním. Po setmění jsme potom opět pěšky pochodovali městem zpátky k hotelu. Ani nám nevadil malý pokojík, po sprše pro nás svět skončil a spali jsme až do rána dalšího dne bez jakéhokoliv rušení, které tady bylo přítomno (restaurace pod námi), ale které jsme nevnímali, hi...

Další den nás čekala cesta do Los Angeles. Původně byla naplánovaná na dva dny s tím, že pojedeme podle chuti a pak si nějaké to ubytování prostě akčně najdeme. Jediné, které nebylo předem objednané. Jeli jsme po Highway 1, tedy staré pacifické dálnici, která se vlnila podél pobřeží a vyvažovala svou klikatou trasu nádhernými výhledy na Tichý oceán, tady ovšem nazývaný Pacific... Kolem 17 hodiny jsme byli u Santa Barbary. Navrhnul jsem dojet až do LA a získat tím vpodstatě den navíc v tom městě. Mé lepší já s tím souhlasilo, tak jsem zavolal na hotel v LA, zdali nemají volný pokoj už o den dřív, že bychom ev. dorazili. Měli pokoj! Tak jsme vyrazili plnou parou směr LA. Dojížděli jsme potmě, po šestiproudé plně obsazené dálnici v rychlosti kolem 100km/h, no trochu moc toho bylo, hi. Využil jsem možnosti jet v levém pruhu (car pool only), posledních cca 20km jsem zapnul navigaci v mobilu a jel podle ní. Měla data o provozu, takže nás provedla velmi rychle až do severního Hollywoodu, kde byl náš hotel. Po 12,5 hodinách jsme tedy opět měli střechu nad hlavou. Velmi ochotný pán na recepci nám dal takový pokoj, abychom se další den nemuseli stěhovat, prostě to klaplo. Krásný velký pokoj, veliká koupelna - co víc si přát...

Další tři dny jsme byli tedy v LA, o tom bude poslední díl popisu naší cesty...

Následují, jako obvykle, obrázky z cest:





Bay bridge - most přes zátoku...







San Francisco...







Ulice na nábřeží Pacifiku...







Vojenská kolona v ulicích SF...







Mrakodrapy San Francisca...







Západ slunce za Golden Gate Bridge...







Jedeme na Alcatraz...dobrovolně...







Vysílačka v dohlížecím centru ostrova..







Angel Island - detenční centrum pro imigranty...







Výhledy na Pacifik byly nádherné...







Pohled na Highway 1 s typickým mostem této dálnice...



[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: Milan, OK2IMH | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek


Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.